Libor Dušek a Jiří Šatava
Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D. vypracovala studii „Analýza genderových aspektůsoučasné penzijní reformy“. Podle titulku i podle upoutávky na webu centra ProEquality, pro nějž byla napsána, by se mohlo zdát, že se jedná o příspěvek do debaty o veřejné politice založený na faktech a empirické analýze (evidence-based policy). Čtenář však bude hluboce zklamán. Publikace nic takového nenabízí. Zejména nenabízí žádnou analýzu. V lepším případě se jedná o přehled některých faktů relevantních pro důchodovou reformu, ta jsou však bohužel předkládána selektivně, jsou opomíjeny důležité metodologické postupy i výzkumné výsledky a mnohá tvrzení jsou mylná. V tomto textu předkládáme komentáře identifikující opomenutí, omyly a nepravdy v této publikaci a naznačující směry, kterými by se mohla vydat seriozní analytická práce.
Jsou v zásadě dva možné korektní přístupy k genderovým efektům reformy penzijního systému:
1. Lze spočítat genderové rozdíly u mužů a žen v různých měřitelných ukazatelích penzijního systému (výše penzí, míra chudoby v důchodu, pracovní aktivita, IRR, social security wealth, mezní a průměrné efektivní daňové sazby, atd.) a porovnat tyto genderové rozdíly před a po reformách (diff-in-diff přístup). Ideální je spočítat tyto rozdíly pro „srovnatelné“ muže a ženy (se stejným vzděláním atd), nejen pro průměry.
2. Zaměřit se na úzce definované skupiny žen a na nich pomocí metod popsaných výše dokumentovat, že penzijní systém může být pro tuto úzce definovanou skupinu žen nevýhodný. Příkladem jsou těsně před odchodem do důchodu rozvedené ženy, které se drtivou většinu svého pracovního života staraly o domácnost a tím umožňovaly manželovi vydělávat více. Tyto ženy přispívaly k zvýšení manželovy mzdy a tím i k vyšším příspěvkům do systému, ale nejsou za to penzijním systémem odměněny.
Publikace ani jeden z těchto přístupů ani jiný korektní přístup k analýze genderových aspektů penzijní reformy bohužel nepoužívá. O dopadech reformy se z ní nic konkrétního (číselně vyjádřeno) čtenář nedozví. Najde v ní 13 tabulek či grafů, z nichž pouhé tři nějak porovnávají muže a ženy, z nich pouze jedna prezentuje ukazatel ovlivněný samotným penzijním systémem (rozdělení výše důchodů) a vůbec žádná neukazuje změnu čehokoli v důsledku reformy. (Všechny tabulky a grafy jsou navíc převzaty z jiných, veřejně dostupných zdrojů a není za nimi vlastní analýza.)
Publikace se soustřeďuje na nepodložená a často nepravdivá tvrzení o diskriminaci na trhu práce, progresivitě penzijního systému a o jiných tématech. (Ne všechny souvisí s reformou penzí a jejími genderovými efekty. Přes tři stránky zabírá kritika – často oprávněná – fondů II. pilíře, jejichž dysfunkce ale mají sotva nějaké genderové souvislosti.)
Ke všem diskutovaným tématům existuje obsáhlá odborná literatura (čistě akademická i populárně vědecká). Její poznatky publikace ignoruje, včetně poznatků genderových. Například Schneider (2011) počítá implicitní penzijní dluh, výnosnost systému, a změny těchto ukazatelů po reformě separátně pro muže a ženy. Dušek a Kopecsni (2008) počítají změny penzijního bohatství (social security wealth) pro všechny penzijní reformy provedené v Maďarsku, Česku a Slovensku separátně pro muže a ženy různých ročníků narození a vzdělání; článek tak ukazuje i genderové dopady provedených reforem, byť to nebylo jeho primárním záměrem. Ostatně řadu dopadů reformy na muže a ženy spočítala tzv. druhá Bezděkova komise; pro účely analýzy by bylo postačující výpočty prostě převzít a zhodnotit je z genderového hlediska, eventuelně věcně zkritizovat jejich předpoklady, pokud ony předpoklady pokřivují genderové ukazatele.
Další příklady literatury, která řadu tvrzení v publikaci přinejmenším nepodporují:
- Články studující výhodnost přechodu z pay-as-you-go systému k alespoň „smíšeným“ systémům: Feldstein (1997), Sinn (1997), Koch-Weser, Caio (1997), Feldstein a Siebert (2002), Lindbeck a Persson (2003);
- Mzdové rozdíly mezi pohlavími a jejich příčiny Ogloblin (1999), Bertrand a Hallock (2001), Jurajda (2003), Jurajda (2005), Eriksson (2005), Bell (2005);
- Politická riziko pay-as-you-go systémů Dusek & Kopecsni (2008), McHalle (2001), Shoven and Slavov (2006);
- Progresivita penzijních systémů Immervoll (2004), Klazar a Slintakova (2008), Coronado (2000), Liebman(2002), Gustman (2000).
Nyní ke konkrétním nepravdivým či zavádějícím tvrzením:
a) Co jsou vlastně „genderové“ efekty.
Vliv příjmů na penzi je ve článku mylně prezentován jako „genderový“ efekt penzijního systému. Nerozlišuje se mezi genderovou diskriminací penzijního systému a genderovými rozdíly ve výhodnosti penzijního systému způsobenými mzdovými rozdíly a případnou diskriminací na trhu práce. Relativně nižší mzda během produktivního věku způsobuje i přes vysokou míru solidarity penzijního systému relativně nižší důchod. Reforma, i na popud Ústavního soudu, zavádí vyšší zásluhovost, je tedy relativně výhodnější pro bohatší. V kontextu ukazatelů typu NPV, efektivních daňových sazeb je však zřejmé, že penzijní systém je i po reformě progresivní, tedy výhodnější pro relativně chudší. Autorka mylně dokládá diskriminaci žen penzijním systémem jejich relativně nižší penzí, která je ve skutečnosti způsobena pouze jejich nižší mzdou (a v důsledku nižších mezd i nižšími odvody do systému). Penzijní zákony ani reforma nejsou genderově diskriminační, mohou maximálně transformovat možnou diskriminaci na trhu práce. Navíc, progresivita (solidarita) penzijního systému jej na základě ukazatelů jako NPV činní v průměru výhodnější pro chudší (ženy) než pro bohatší (muže). Reforma sice přináší vyšší zásluhovost, tím však pouze zmenšuje výhodnost penzijního systému pro chudší (ženy).
b) Tvrzení o mzdové diskriminaci.
Mzdová diskriminace je pravděpodobně přítomna na českém trhu práce a to jak v podobě relativně nižších mezd žen porovnatelných s muži, tak i v segregaci mužů a žen dle pozic v zaměstnání. Nicméně, její kvantifikace na základě „Gender Pay Gap“ je zcela mylná, jelikož tento ukazatel nebere v úvahu rozdílné vlastnosti porovnávaných mužů a žen. Výzkumy, které se snaží vliv rozdílných vlastností mužů a žen, přitom existují (Jurajda 2005, Jurajda a Paligorova 2009).
c) Tvrzení o I. pilíři penzijního systému
i) Publikace uvádí, že nárůst penze způsobený II. pilířem bude plně kompenzován poklesem penze z I. pilíře. To evidentně nemusí platit. Závisí to přinejmenším na velikosti mezd po roce 2012, očekávané délce života, očekávaném čistém výnosnosti fondů II. pilíře atd. Určité typy zaměstnanců mohou realisticky očekávat v tomto srovnání pozitivní bilanci.
ii) Autorka považuje za důkaz diskriminace to, že ženy pobírají relativně nižší penze déle (kvůli vyšší očekávané délce života). To, že ženy pobírají penzi déle, je spíše příkladem mechanismu, kterým první pilíř ženy relativně zvýhodňuje.
iii) Prodloužení rozhodného období je dle článku výhodné pro bohatší, potažmo muže. Vezmeme-li však v potaz fakt, že mzdový profil chudších je plochý v porovnání se mzdovými profily bohatších, je toto prodloužení výhodné naopak pro chudší. Průměrná mzda za rozhodné období, která spoluurčuje výši penze, bude prodloužením rozhodného období relativně méně negativně ovlivněna u chudších.
d) Tvrzení o II. a III. pilíři
iv) Jsou zdůrazňována investiční rizika spojená s II. a III. pilířem, ale zcela je opomíjeno politické riziko spojené s I. pilířem.
v) Autorka kritizuje myšlenku zavedení společných úmrtnostních tabulek pro muže a ženy, které budou využívány pro výpočet penze z II. pilíře, kvůli diskriminaci žen. Zavedení společných tabulek však právě naopak nadhodnocuje výpočet anuit placených pojišťovnami v II. pilíři ženám a podhodnocuje výpočet anuit placených mužům a tím je výhodné pro ženy.
vi) Autorka konstatuje, že penzijní připojištění (budoucí III. pilíř) neslouží účelu zvýšení příjmů ve stáří, jelikož naspořené částky jsou vybírány jednorázově. I jednorázový výběr na hranici důchodového věku zvyšuje příjmy ve stáří (jednorázové výběry jsou pravděpodobně způsobeny nízkou naspořenou částkou).
vii)Autorka tvrdí, že penzijní fondy v Chile patří z hlediska mezinárodního srovnání mezi ty nejefektivnější. Přesný opak je pravdou. Právě vysoká nákladovost fondů v Chile je v odborné literatuře o administrativních nákladech penzijních systémů kritizována (Shoven 2001, Diamond 2002). Autoři (v případě Diamonda rozhodně skeptičtí k přínosům soukromých fondů jako takových) naopak dokládají konkrétní příklady podstatně levnějších systémů, např. po vzoru švédského defaultního fondu.
viii) Nelze se neohradit proti návrhu na kroky umožňující legalizaci znárodňování II. pilíře.
Asi nejvíce zavádějícím aspektem publikace je však její název. Jako odborná a věcná analýza je prezentováno dílko, které by se spíše mělo jmenovat „Nekompromisní kritika penzijní reformy“ a mělo by patřit do rubriky názorů novin či časopisů. Jako takové si jistě své publikum najde. Není však záhodno tomuto publiku podsouvat klamavou reklamu, že čte analýzu podle zásad evidence-based policy-making. Na aktuální penzijní reformě lze leccos kritizovat (v populárním tisku jsme s kolegy také přispěli troškou do mlýna, viz Schneider, Dušek a další 2011), tyto názory – a kritiky - by měly být opřeny o konkrétní (nejlépe empirické) vyhodnocení dopadů reformy – ať už z vlastní dílny či z prací jiných výzkumníků. Publikace Ilony Švihlíkové nijak nepřispívá k debatě o veřejné politice založené na faktech a vědeckých poznatcích a spíše snahy do rozhodování o veřejných politikách tyto přístupy zavést podrývá. V konečném důsledku pak tato analyticky a faktograficky neukotvená publikace vydávající se za analýzu může snahy o větší genderovou rovnost spíše poškodit, protože místo debaty založené na faktech vyzývá spíše k emocionální a ideologické konfrontaci.
Literatura
Bell, Linda A. (2005). “Women-Led Firms and the Gender Gap in Top Executive Jobs”, IZA Discussion Paper No. 1689.
Bertrand, M. and K. Hallock (2001). “The Gender Gap in Top Corporate Jobs,” Industrial and Labor Relations Review, 55, 1-21.
Coronado, L., Fullerton, D, Glass, T. (2000). “The Progressivity of Social System”, NBER Working Paper No.7520, National Bureau of Economic Research, Inc.
Diamond (2002). “Social Security Reform”, Oxford University Press
Dušek, L. a Kopecsni (2008). "Policy Risk in Action: Pension Reforms and Social Security Wealth in Hungary, Czech Republic, and Slovakia," Finance a uver, 58(07-08), 329-357
Feldstein, M.(1997).“ Transition to a Fully Funded Pension System: Five Economic Issues“, NBER Working Paper No. 6149, National Bureau of Economic Research, Inc.
Feldstein M., Siebert H. (2002).“Social security pension reform in Europe”, The University of Chicage Press, Ltd., London
Gustman, A., Steinmeier T. (). “How Effective Is Redistribution Under The Social Security Benefit Formula”, Journal of Public Economics, 2001, v82(1,Oct), 1-28
Immervoll, H., (2004). "Average and Marginal Effective Tax Rates Facing Workers in the EU: A Micro-Level Analysis of Levels, Distributions and Driving Factors,"OECD Social, Employment and Migration Working Papers 19, OECD Publishing
Jurajda, Š. (2003). “Gender Wage Gap and Segregation in Enterprises and the Public Sector in Late Transition Countries” , Journal of Comparative Economics, 31(2), 199-222
Jurajda, Š. (2005). “Gender Segregation and Wage Gap: An East-West Comparison”, Journal of the European of the European Economic Association, 3 (2-3), 598-607.
Jurajda, Š, and Paligorova, T. (2009). „Czech Female Managers and Their Wages“, Labour Economics 16, 342–351.
Liebman, J. (2001). “Redistribution in the Current U.S. Social Security System,” NBER Working Paper 8625, National Bureau of Economic Research, Inc.
Lindbeck, A., a Persson, M. (2003). “The Gains from Pension Reform”, Journal of Economic Literature, 41(1), 74-112
McHale, J (2001). The Risk of Social Security Benefit-Rule Changes. In Risk Aspects of Investment-Based Social Security Reform, Chicago: University of Chicago Press, 247-282
Melichercik I. and C. Ungvarsky (2004). Pension Reform in Slovakia: Perspectives of the Fiscal Debt and Pension Level, Finance a uvěr, 54( 9-10), 391-404.
Ogloblin, C.G. (1999). “The Gender Earnings Differential in the Russian Transition Economy,”Industrial and Labor Relations Review, 52(4), 602-627
Schneider, O. (2009). :Political Economy of Pension Reforms in Europe“, Finance a úvěr,4, 280-298
Schneider O. ,(2011). “Penzijní Dluh: Břímě Mladých”, IDEA, národohospodářský ústav AV ČR, v. v. i.
Schneirer O. , Dušek L. a další (2011). Penzijní fondy podle vlády: Promarněná šance na reformu, dostupné z http://schneider.blog.ihned.cz/c1-51172720-penzijni-fondy-podle-vlady-promarnena-sance-na-reformu
Shoven, J. B. (editor) (2000). Administrative Aspects of Investment-Based Social Security Reform, The University of Chicago Press.
Shoven J. B. a Slavov, S. N. (2006). Political Risk versus Market Risk in Social Security, NBER Working paper 12135
No comments:
Post a Comment